K počátkům historie skautingu na Zbraslavi se neodmyslitelně vztahuje skauting ve Štěchovicích. Existovalo tam středisko skautů, vedené bratrem Karlem Borovičkou, majitelem kominické firmy v Praze, který byl zároveň okresním skautským zpravodajem. V souvislosti s touto funkcí měl K. Borovička velmi mnoho známých. Díky tomu založil první oddíly kromě Zbraslavi a Štěchovic ještě v Jílovém u Prahy, ve Skochovicích, ve Vraném n.Vlt. a v Sedlčanech. S Karlem Borovičkou se velmi dobře znal Zbraslavák Karel Havlíček, který zpočátku dojížděl do střediska ve Štěchovicích.
Za jeho účasti vzniká ve Zbraslavi v roce l936 junácká hlídka několika
chlapců pod Štěchovickým oddílem. Na jaře roku l937 jsou tito chlapci
základem oddílu zbraslavských skautů. Členy tohoto oddílu se vedle K.
Havlíčka stali Otakar Mareš, Bohumil Vejvoda, Rudolf Seifert, Bernard
Fürst, Ladislav Junek, bratři Jan a Saša Aulehlovi, Ota Škarohlíd, Vítězslav
Marek, Václav Marek, Jiří Čihák, Emanuel Prchal, Ladislav Černý, Jan Žyla
a pravděpodobně další. Tehdy šestiletý Jiří Čihák se stává prvním
zbraslavským vlčetem.
Prvním písemným důkazem existence skautingu na Zbraslavi je potvrzení příspěvků za duben 1938 v legitimaci Emanuela Prchala. Prvních slavností, kterých se zúčastnili také zbraslavští skauti, bylo výročí 20 let od legionářské bitvy u Zborova. Slavnosti se konaly v roce l937 ve Štěchovicích a v jejich rámci probíhaly soutěže a také se zde asi týden tábořilo. Zbraslavský oddíl se scházel na rekreačním místě na Závisti v tzv. Rakově boudě, která nejprve patřila p. Rakovi, později p. Kroupovi, který v ní za války prý někoho ukrýval. Také se jednu dobu scházeli a měli klubovnu v bývalé trafice pana Žyly, dědečka již zmiňovaného Jana Žyly. Byla v ulici K přístavišti a měli zde k dispozici jednu nebo dvě místnosti. Třetím místem, které v té době užívali, byl dům rodičů Bernarda Fürsta v nynější Vančurově ulici.
Oddíl se postupně rozrůstal a z původních zakládajících členů se stávají rádcové jednotlivých družin. Vznikly družiny Lišek, Kamzíků a Ledňáčků nebo Bobrů. Pamětníci si bohužel již přesně nevzpomínají na název třetí družiny. Rádcem družiny Lišek byl p. Seifert, přezdívaný Rychlonohý Lišák. Tuto přezdívku dostal díky svému charakteristickému způsobu běhu. Rádcové a podrádcové ostatních družin byli pravděpodobně Ladislav Junek, Saša Aulehle, Bohumil Vejvoda, Bernard Fürst a Ladislav Černý
Zbraslavský oddíl používal pokřik skautů ze Štěchovic: "Rachy, rachy, žádné strachy, nebojíme my se více, neb jsme skauti Štěchovice". V roce l938 se konal Všesokolský slet v Praze na Strahově, kterého se zúčastnili také zbraslavští skauti. Vedle Strahovského stadionu byl vybudován také ukázkový tábor zbraslavského oddílu
V létě roku l938 se Zbraslavští, Štěchovičtí a další skauti zúčastnili společného tábora u potoka Mastník u Psaných skal. V dobře ukrytém místě tábořili skauti právě pod vedením Karla Borovičky. Ten vyprávěl skautům i pověst o kazateli Janu Želivském, který kázal v těchto místech své učení a od té doby se jedné ze zdejších skal říká Kazatelna.
Pro nákupy chodili skauti z tábora do vesnice Radíč. Na stejném místě
se konal skautský tábor i o rok později, v roce 1939. V roce 1940, kdy
okupanti začali likvidovat skautské hnutí, neměli již zbraslavští organizátoři
k uspořádání letního tábora odvahu. V září roku 1938 zemřel náčelník a
zakladatel Čs. skautingu A.B.Svojsík - tehdy i zbraslavští skauti byli
mezi těmi, 
kteří ho doprovázeli na Vyšehradský hřbitov
Na přelomu let 1937/38 na Zbraslavi působila vedle svazových skautů i skupina katolických skautů nejprve krátce, asi 3 měsíce společně se 73. oddílem Radotín, později se osamostatnili jako 151. oddíl katolických skautů, vedený krátce p. Haunerem, který se později stal jejich duchovním rádcem. Nejprve vznikla jedna družina, později druhá - Tygři a nějaké ptactvo. Před válkou tábory neměli, klubovnu užívali v bývalé trafice pana Žyly pod hudební školou v ulici K přístavišti. Za války katoličtí skauti nevyvíjeli činnost.
Po zrušení Čs. skautingu v r. 1940 vznikl na Zbraslavi sportovní atletický klub, nazvaný Uragan (název zvolen pravděpodobně podle nějakého časopisu). Tato skupina nahradila alespoň částečně dosavadní skautské aktivity. Jedním ze zakladatelů této skupiny byl Jiří Kounovský. Vedle toho působil na Zbraslavi nacistický svaz mládeže "Kuratorium", jehož vedení vědělo o skautské činnosti v rámci atletického spolku a mělo zájem o její omezení. Proto byl Jiří Kounovský Němci sledován.
V r. l944 se na Zbraslavi vytvořil oddíl České obce turistické (ČOT), organizovaný v rámci Sokola. Chlapce, kteří k ČOT přistoupili, nadále v duchu skautské výchovy vedl místní poštmistr Emanuel Čihák. Scházeli se ve staré pískovně mezi Baněmi a Lipencemi, měli tam umístěn nevysoký stožár, na který vytahovali československou vlajku a drželi hlídky v okolí, aby je nikdo neviděl. Zde hráli i hry.